„Trénování dětí musí být v první řadě zábava“, říká JOSEF NOVOTNÝ.
V benáteckém klubu působíš jako vedoucí týmu i kustod u divizního áčka, ale také jako trenér mládežnické kategorie U11. Zastavme se nejprve u tvého trenérského působení. Věděl jsi, po konci fotbalové kariéry, že se staneš trenérem benáteckých nadějí? Naplňuje tě tato práce, a co všechno vůbec obnáší?
Hráčskou kariéru jsem ukončil v roce 2016. Bezprostředně po tom jsem neuvažoval, že bych se jako trenér zapojil v nějakém mládežnickém týmu. Samozřejmě jsem sledoval výsledky všech našich celků. O dva roky později jsem byl osloven, jestli bych nechtěl pomoci u kategorií přípravek, kterou tehdy vedli Jirka Kubát s Radkem Štorkánem a v týmech měli hodně dětí. Spolupráce s nimi i samotné trénování mě ihned chytlo a zůstal jsem u něho až dodnes. Práce s mládeží je všeobecně zajímavá. Na vlastní oči můžete sledovat rozvoj hráčů, jak se vyvíjí. Tohle mě naplňuje asi nejvíce.
Jak jsi zatím spokojený s tvým týmem a také se složením tohoto mládežnického celku?
V podzimní části jsme se pokoušeli zapojit nové kluky, kteří k nám nastoupili teprve na jaře. Bohužel nám do toho často vstupovaly nemoci, a tak jsme museli využívat i kluky mladších ročníků. Z tohoto pohledu hodnotím podzim pozitivně. Kluci se proti starším hráčům prali statečně a samotné výsledky zápasů v této kategorii nejsou to nejdůležitější!
Uvítal bys ještě nějaké nové tváře do svého týmu?
Samozřejmě hráčů není nikdy dost a i já bych rád přivítal nějaké nové. I když pochopitelně vím, kolik je v Benátkách sportů a není úplně jednoduché k nám děti nalákat.
Jak moc je pro tebe náročné trénování malých dětí?
Trénování dětí musí být v první řadě zábava, jak pro nás pro trenéry, tak především pro kluky i holky. Já i moji kolegové se o to pokoušíme a snad se nám to i daří.
Jak již bylo zmíněno, zároveň vykonáváš i funkci vedoucího týmu divizního áčka. Jak bys ohodnotil výkony v tuto chvíli druhého týmu čtvrté nejvyšší fotbalové soutěže?
Výkony i výsledky našeho áčka musely dělat radost každému našemu fanouškovi a ani já nejsem výjimkou. Mezi kluky je vynikající parta a zdravá konkurence, která je nezbytná k dobrým výsledkům. Jen škoda, že nepřezimujeme na první příčce, od které nás dělily pouze vteřiny v posledním zápase v Ústí nad Orlicí. Doufejme, že si v jarní části soutěže zakřičíme náš vítězný pokřik minimálně tak často, jako tomu bylo na podzim.
Možná málokdo ví, že v letní pauze byla možnost, že bys opět po několika letech obul kopačky a zahrál sis soutěžní zápas. Jak moc k tomu tehdy bylo blízko a stále existuje možnost, že by tvých zkušeností využil trenér béčka Jiří Kubát v jarní část soutěže, v níž se bude tvrdě bojovat o záchranu?
V létě tato možnost opravdu byla. S trenérem béčka Jirkou Kubátem jsem byl domluven, že pokud by měl málo hráčů, na nějakou část zápasu bych byl schopen pomoci. Absolvoval jsem část letní přípravy i poločas jednoho přátelského zápasu. Bohužel se poté ozvalo mé staré známé zranění kolene, a pak už jsem se po zbytek podzimu nezapojil. To, že bych opět nastoupil do zápasu na jaře, je nereálné. Šanci určitě dostanou naši mladší hráči z kvalitního dorosteneckého týmu.