„Přišel jsem s cílem postupu do třetí ligy“, říká nová zimní posila MICHAL PAŽOUT.

Začněme netradičně, trošku historicky. Pod vedením zkušeného trenéra Václava Kotala jsi v minulosti nastoupil ve dvou případech za českou reprezentaci do sedmnácti let a dvakrát jsi dokázal skórovat. Jaké na to máš vzpomínky?
Byly to nejkrásnější okamžiky mojí kariéry. Myslím si, že je to sen každého fotbalisty a já jsem šťastný, že se mi to podařilo a můžu na to vzpomínat. Navíc jsem dokázal vstřelit dvě branky proti Belgii, víc jsem si ani přát nemohl.

Vraťme se do současnosti. V zimě ses stal jedno z posil divizních Benátek nad Jizerou? Co tě do tohoto klubu přivedlo a jak by ses charakterizoval jako hráč? Kde najít tvé přednosti?
Do Benátek jsem přišel s cílem postoupit do třetí ligy. Chtěl bych pomoci klukům, kteří tu odehráli výbornou podzimní část a navázat na výsledky právě z předchozího půlroku. Do svých předností bych zařadil rychlost a techniku.

Divize pro tebe není neznámou soutěží, vždyť v nedávné době jsi nastupoval za Brandýs nad Labem. Kdybys měl porovnat podmínky v Brandýse a zde v Benátkách. Jaké by bylo toto srovnání?
Nedá se to absolutně srovnávat. Tady v Benátkách se cítím, jako bych hrál úplně jinou soutěž než v Brandýse. Jsou zde nadstandardní podmínky.

V zatím posledním zápase jste před vlastními diváky porazili Dvůr Králové a ty jsi nastoupil poprvé ve zdejších barvách od začátku zápasu. Jak se ti hrálo a jaké by bylo hodnocení tohoto utkání, které vás posunulo na druhé místo?
Hrálo se mi dobře. Myslím, že jsem předvedl slušný výkon. Jediné, co bych si vytkl, by bylo řešení některých situací, které jsem měl udělat lépe a šance ve druhé půli. Měl to být gól a my mohli dohrát zápas v klidu.

Trošku jsi to nakousl. Na začátku druhého poločasu jsi postupoval prakticky sám na královédvorskou bránu. Co šlo udělat lépe?
Jak jsem říkal, měl jsem dát gól.

Na podzim jsi působil v I.A třídě v barvách Dolního Bousova, tedy klubu, který tě pro fotbal vychoval. Byl jsi tamním nejlepším střelcem. Bylo těžké opustit Dolnobousovský SK a přestoupit do Benátek nad Jizerou?
Těžké to bylo, hlavně co se týče vztahů. Kluky v týmu a celkově lidi kolem bousovského fotbalu znám od malička. Vždycky jsem se tam cítil jako doma. Co se týče fotbalu a posunu do vyšší soutěže, to už tak těžké nebylo. Stále mám v sobě nějaké ambice, i přes všechny nezdary, které mě během kariéry potkaly.

Možná málokdo ví, že pracuješ manuálně ve stavební firmě TECTA. Jak se dá tato těžká práce skloubit s fotbalem na divizní úrovni?
Kloubit se to dá, ale musím říci, že si kolikrát opravdu sahám na dno svých sil. O to si pak všeho více vážím. Na mysli mám kupříkladu čas s rodinou a podobně. Na druhou stranu věřím, že mě toto tempo, ve kterém každý den žiji, posouvá a dá se z toho i těžit. Hlavní je, aby se mi vyhýbala zranění.

Sdílet