˝S fotbalem jsem se chtěl co nejvíce přiblížit k domovu˝, říká brankář LUKÁŠ DĚDĚK.

V letních měsících ses stal novou posilou benáteckého fotbalového klubu, do nějž jsi přestoupil z divizních Neratovic. Můžeš popsat, jak ses do Benátek nad Jizerou dostal?
Můj přestup se rodil už během jarní části sezóny, kdy jsem mluvil s panem Maříkem. Bavili jsme se co a jak. Bydlím v Mladé Boleslavi a mám malého syna, tudíž jsem se s fotbalem chtěl co nejvíce přiblížit k domovu. Zároveň jsem chtěl být v klubu, který má ty nejvyšší ambice a nespokojí se, řekněme s pátým místem. Jsem opravdu šťastný, že jsem ve zdravém klubu, jakým jsou Benátky.

Ve své kariéře jsi chytal kupříkladu za Dobrovici, Nymburk, Ostrou či již zmiňované Neratovice. Jaké podmínky jsi našel v Benátkách nad Jizerou?
Je o nás, o hráče, perfektně postaráno. Co se týká zázemí, samotného hřiště, všeho okolo stadionu, nevybavuji si, že by se v divizi nějaký klub vůbec tomuto přiblížil. Celkově se mi líbí, jak všichni okolo týmu, ale i fanoušci, žijí s týmem a vytváří nám perfektní servis, respektive atmosféru při zápasech. Za to jim patří velké uznání. Na nás na hráčích je, abychom jim to při zápasech vraceli jak výkony, tak i výsledky.

Vytvořil jsi tu brankářskou dvojici se zkušeným Radimem Strakou. Jak vám klape spolupráce?
Radima ohromně respektuji. Je obdivuhodné, jak se svoji pílí a poctivostí v těchto letech dokáže připravit a výkonnostně rozhodně neztrácet. Vede brankářské tréninky, takže mi nedá ani vydechnout a já jsem rád, že ho tu mám. V té naší brankářské minigrupě tvoříme výborný tým i s Vojtou Ulrichem. Celkově Stráča Benátkám odvádí skvělé služby a já bych na to chtěl určitě navázat.

Mezi tyče ses nedávno postavil v pohárovém zápase proti druholigovému Varnsdorfu, kde sis na nedostatek práce rozhodně nemohl stěžovat. Co bys řekl k tomu utkání proti profesionálnímu týmu?
Už to někde zaznělo, bylo to přesně opačné utkání, než na jaké jsme zvyklí v divizní soutěži. Jdete do utkání jako velcí outsideři a doufáte, že se sejde více faktorů a povede se vám soupeře zaskočit. Nechci říkat, že jsme všichni podali maximální možný výkon, ale určitě jsme nepropadli a nemáme se za co stydět. Varnsdorfu jsme postupem přinejmenším dost zkomplikovali.

V loňské sezóně jsi chytal v divizní skupině B, nyní působíš v „céčku.“ Mohl bys porovnat kvality obou těchto skupin? Která z nich je obtížnější?
Myslím si, že skupina C je více vyrovnanější a nenajdeme v ní vyloženě slabý tým. Nejvíce to momentálně asi pociťuje Brandýs nad Labem, který přesunuli do céčka a je poslední. Na druhou stranu Libiš je na tom v béčku dost podobně. Takže těžko říci, v každé skupině jsou tři nebo čtyři týmy, které budou hrát do posledního kola o čelo tabulky.

K tomu by se rádi přidali také benátečtí fotbalisté, nicméně v září se vám příliš nedařilo. Pouze jedinkrát jste vyhráli. Co stálo za tím, že se k jedné výhře přidaly tři remízy?
Je to bohužel přesně tak. Hlavně v kontextu s tím, že jsme třikrát hráli na domácím stadionu, je šest získaných bodů málo. Nyní máme takové období, že nás soupeř potrestá za každou menší chybu nebo drobnou nekoncentrovanost a nás to stojí body. Víme, co v nás je, o co hrajeme a tyto ztráty budeme chtít za každou cenu v následujících zápasech napravit.

Co čekat od měsíce října, kdy na vás čekají ještě obtížnější soupeři, kterými bezesporu jsou Velké Hamry nebo rezervy Liberce a Chrudimi?
Jednoznačně jde o velké výzvy. Jsou to zápasy o čelo tabulky, které chce každý hráč hrát. Chceme se pohybovat nahoře, proto musíme tyto duely zvládnout.

Sdílet