˝V loňské sezóně byly naše cíle podstatně vyšší, skutečnost byla ale jiná˝, říká předseda klubu Marek Mařík.

Šesté místo divizního A-mužstva příliš radosti neudělalo. Moc dobře to ví i předseda benáteckého fotbalového klubu Marek Mařík, který zhodnotil nedávno skončenou sezónu, ale také poodkryl plány před dalším divizním ročníkem 2022/23. V následujícím rozhovoru jsme zhodnotili i úspěšné tažení benátecké rezervy či zdejší mládežnické týmy.

Konečné 6. místo v divizní tabulce asi neznamená velkou spokojenost, že?
Předsezónní cíle byly určitě vyšší, než 6. místo, což se nám nepodařilo splnit. Samozřejmě tak spokojení být nemůžeme.

Co bylo hlavní příčinou toho, že benátecké A-mužstvo nenaplnilo cíle, které mu byly kladeny před sezónou?
Hlavně ve venkovních zápasech se nám nedařilo tak, jako tomu bylo v domácích utkáních. Na vině byla také chabá střelecká potence, kdy vše záviselo na jediném hráči, jímž byl Milan Macek. Bohužel hráči, kteří přišli a měli být oporami, neodváděli to, co jsme od nich očekávali. Tohle všechno zapříčinilo to, že jsme v tabulce skončili až šestí.

Již několikátou sezónu kalí konečný výsledek venkovní utkání. Proč se nedaří z cizích hřišť vozit více bodů?
Venku si nedovolíme tolik, co na vlastním hřišti. Nepouštíme se tolik do útoku, jsme ustrašení. Jakmile inkasujeme, na mužstvo padne deka a nedokážeme se z toho dostat.

Přesto, dají se na uplynulé sezóně najít nějaká pozitiva?
Překvapili nás hráči, od kterých jsme toho tolik nečekali. Zapracovali jsme plno nových lidí. Myslím si také, že se naše mužstvo postupem času sehrávalo. Věříme, že se to projeví v následující sezóně a že si kluci snad na sebe už zvykli, což je také důležité. Dále jsem rád, že obnovila tradice zdejšího Memoriálu Jaroslava Krále, kterého se opět zúčastnily ligové týmy. Těší mě také, že se tu dále zvelebuje zázemí. Vytvořila se tu nová parkovací místa či dětské hřiště.

V průběhu sezóny jste realizovali trenérskou rošádu. Sáhli jste do vlastních zdrojů, když nastoupila trojice Lacina-Kysela-Kubát. Splnili tito trenéři vaše představy, se kterými jste je angažovali?
K trenérské změně jsme sáhli po nevydařeném zápase na horecké půdě. Prohráli jsme s mužstvem, o kterém si myslím, že nedosahuje našich kvalit. Museli jsme s tím něco udělat. Přišlo nám nejlogičtější angažovat lidi z vlastních zdrojů, kteří aspoň z části tým znali. Původní záměr byl, že tu budou pouze do konce podzimní části. Bohužel s novým trenérem, se kterým jsme byli dohodnuti, to nedopadlo, neboť nám angažmá na poslední chvíli odřekl. Usoudili jsme, že bude nejlepší, když tato trojice bude pokračovat i v jarní části s tím, že se před koncem soutěže dohodneme, jak to bude v následující sezóně. Myslím si, že jejich angažováním jsme neprohloupili a že odvedli kvalitní práci a našem herním projevu to bylo vidět.

Hlavní trenér Radek Lacina s asistentem Jiřím Kubátem v nové sezóně u kormidla již nebudou. Novým trenérem se stal Tomáš Staněk. Proč jste nakonec sáhli ke změně?
Vzhledem k tomu, že Radek Lacina nám sdělil, že již nemůže dále z pracovních a rodinných důvodů pokračovat, museli jsme najít někoho nového. Dostali jsme tip a kladné reference na trenéra Staňka, který naposledy působil v Poděbradech a v nedávné době byl úspěšný v Úvalech či v Neratovicích. Oslovili jsme jej. Je z dobré dojezdové vzdálenosti, neboť bydlí v Praze. Pozitivně na nás zapůsobilo, že má do práce chuť a že se nebál naplnit naše předsezónní cíle.

Určitě dojde také ke změnám v kádru. Můžete objasnit, kdo svlékl benátecký dres a naopak, kteří hráči se stali novými posilami?
Došlo pouze ke kosmetickým změnám. Odešel Mansfeld na hostování do Kolína a Košek na přestup do Mnichova Hradiště. Novicem se stal brankář Dědek, který k nám přestoupil z Neratovic. Z Mladé Boleslavi pak dorazil Komárek s Holakovským. Vrátil se nám také náš odchovanec Poustecký, který v deseti letech odešel do Viktorie Žižkov.

Na jakých příčkách byste rád viděl benátecké A-mužstvo v nadcházející sezóně?
V loňské sezóně byly naše cíle podstatně vyšší, skutečnost ale byla jiná. Nyní si dáváme za cíl být do 5. místa. Co si budeme povídat, ve skupině máme sedm nových mužstev, které jsou podstatně kvalitnější než ty, které divizní skupinu C opustily. Nebude to nic jednoduchého.

Který zápas by měl být největším diváckým tahákem?
Tahákem by měly být zápasy s mužstvy z nejbližšího okolí. Už v polovině září přivítáme doma Dobrovici. Věříme, že si sem diváci na tento zápas najdou cestu. Bohužel mě mrzí, že až v listopadu máme doma Brandýs nad Labem. V té době bude mít počasí vliv na diváckou kulisu i samotnou návštěvnost.

Zajímavé by mohly být i zápasy proti rezervám Liberce či Chrudimi…
Samozřejmě. Budeme hrát i s mužstvy, se kterými jsme se ještě nepotkali. Na mysli mám právě béčko Liberce, Nový Bydžov nebo rezerva Chrudimi. I tyto mužstva by mohla přilákat diváky.

Radost v uplynulé ročníku musely dělat výkony zdejšího B-mužstva, které postoupilo do I.B třídy a vyhrálo i okresní pohár. Co očekávat od rezervy ve vyšší soutěži?
Po podzimní části byl náš cíl dostat béčko o soutěž výše. Samozřejmě skok mezi divizí a okresním přeborem je velký, a jestliže chceme rozehrávat hráče z áčka, okresní přebor je neadekvátní soutěž. Byli jsme rádi, že náš B-tým postoupil. Za to patří velký dík hráčům i trenérům tohoto oddílu. Víme, že I.B třída nebude jednoduchou soutěží. Hrají tam kvalitní týmy, jako kupříkladu Bakov nad Jizerou nebo Chotětov. Po poslední zkušenosti s I.B třídou, kdy jsme ani nedohráli sezónu, je náš cíl jednoznačný, nesestoupit a neudělat ostudu. Vše závisí také na kádru divizního áčka.

Zaměřme se ještě na zdejší mládež. Jaká tam byla spokojenost s výsledky, počty hráčů či trenérským obsazením?
Jsme velice rádi, že se podařilo udržet krajský přebor žáků, což je velice kvalitní a nadstandardní soutěž. Těší nás také výsledky přípravky. Malinko mě děsí, že mládežnická základna se zužuje. Jsme malé, sedmitisícové město, ve kterém je hodně sportů a uspokojit poptávku po dětech ve všech sportech, je těžké. Snažíme se lákat děti z okolních vesnic. Bohužel vůle rodičů a dětí někam dojíždět, je malá. Děti buď končí s fotbalem, nebo raději zůstávají ve vesnických týmech, kde na ně nejsou kladeny tak velké tréninkové nároky a je zde rozdíl i v četnosti tréninků v týdnu.

Sdílet